7. Stěhování a zhostné

Stěhování a zhostné

Na třeboňsku před r. 1706 platili poddaní zhostné, když byli propuštěni na jiné panství a sice po 2 groších z každé kopy svého majetku.

Roku 1706 nařízeno každému platiti po 1 kopě míšenské, chtěl-li přejíti na jiné panství než Schvarzenberské.

K vrchnosti měla jít žádost jen tehdy, když poddaný stěhoval se ze vsi, kde byla odúmrť-do vsi, kde jí nebylo.

R. 1742 osvobozen bal a z člověčenství propuštěn, kdo se dal dobrovolně na vojnu.

Roku 1748 na všech panstvích Schvarzenberských nařízeno, že poddaní mohou se stěhovat z jednoho do druhého panství bez placení tasey i odchodného /zhostu/.

Při sdělení  Tereziáns. katastru vznikly mnohé spory mezi sedláky a pány-hlavně o půdu zaniklých vsí a o pastviny. Tak vznikl spor o Blata, o Brdo u Vimperka.

Dle Tereziáns. zdanění z r. 1748-1757 platili sedláci z korce pa 33 krejcarech, vrchnost po 29 krejcarech.

Každý poplatník měl svůj rejstřík, dle něhož rychtář vybíral daň-kontribuci. Čistý výtěžek 180 zlatých pohládán za 1 osedlého a vyměřena mu řádná daň 60 zl. (v roce 1762-66 zlatých).

Výnos polí stanoven dle 8 tříd bonitních.

Půdy v Čechách přibývalo: r. 1757 bylo 9.703.000 korců

                                r. 1842 bylo 18.054.00 korců

Roku 1771 vydán patent o vojenské povinnosti. Jemu předcházelo sčítání lidu a číslování domů r. 1770.

Míry a váhy rakouské zavedeny nynejší metrické.

Peníze konvenční zavedeny r. 1753.

Poklad zlatých mincí z doby Karla  VI. Nalezen v Kolném r 1895, kde ukryt se za vpádu Francouzů r. 1741.

Roku 175 robota částečně zrušena a zmírněna. V domnění, že zrušena úplně, vznikly selské bouře. Na jihočesku povstání nebylo.

Roku 1770 právo dědické se na statcích zákupních sedlákům prodlužuje až do 10. Pokolení-tím odúmrť téměř zrušena.

Robotní patent r. 1775 stanovil, že vrchnost měla se s poddanými dohodnouti dle poměrů panství o počítání potahů na robotu.

                        Místo 1 vola měl býti v práci 1 kůň neb 2 voli.

Místo 2 volů měl býti v práci 1 kůň.

Místo 4 volů měl býti v práci 2 koně.

Při roční svatojánské robotě dostávali robotníci chléb.Nucená práce placená neměla převašovati 3 dnyv týdn-s robotou počítané. /Ty konali jen podruzi, domkáři a chalupníci./

Platilo se za takovou práci za 1 den 10 krejcarů v létě, v zimě 7 kr.

Den robotní určen na 8 hodin, v čas žní na 10 hodin. /od 7 hod. ráno do 6 hod večer/ V poledne 1 hodina pro jídlo a krmení.

Robotovat musel sám poddaný neb pacholek, při robotě tažné při 3-4 dobytčatech též pohůnek.

Ženy, dcery, děvěčky robotovaly jen při robotě ruční. Robota opovídala se předem drábem.

Od roboty osvobozeni byli: nemocní a podruzi i podruhyně přes 60 roků věku, snachy sedláků a vojenští invalidé.

Vzdálenost do místa roboty vymezena na 2 hodiny cesty. Cesty museli poddaní udržovat v pořádku.

Roboty předení lnu byly vymezeny:

            Sedlák měl upřísti 2 štuky týdně

            Domkář měl upřísti 1 štuk týdně

Drobné roboty (chudinské) zůstaly: sbírání hub, oříšků, kmínu, jahod, léčivých bylin, dodávání medu apod.

Dle robotního patentu r. 1775 do r. 1848 byli povinni robotovati:

            Bezzemci /podruzi/…………………………..13 dnů ročně

            Domkáři (dle daní)…………………………..26-39 dnů ročně

            Chalupníci……………………………………52-104 dny ročně

            Čtvrtláníci…………………………………….2 ½-3 dny v týdnu

            Pololáníci…………………………………….3 dny v týdnu 1 neb 2 spřežní tažné

Odoláníci……………………………………..3 dny v týdnu 4 spřežní, 1 osoba 52 dny                         roboty svatojánské a 3 dny v týdnu-letní

 K tomu byla ještě robota svatojánská od sv. Jana Křtitele do sv. Václava.

Místo roboty po 3 dny s jedním kusem dobytka mohlo se robotovati po 1 ½ dne s 2 koni.

Podhradí na Hlubocku mělo sbírati konopí.

Velechvín měl dodávati med.

Pazderen na předení lnu a konopí bylo na Hlubocku 50, byly většinou za vsí pro nebezpečí ohně. Zbytky pazderen zachovaly se ve Velechvíně do r. 1900.

Hřbitovy od doby Josefa byly pořizovány z důvodů zdravotních za vsí. V Ševětíně byl tehdy zřízen nový hřbitov morový na rozcestí, kde je nyní kříž u cesty k Cirhanovi za Dekárů humny.

Hašení ohně organisovány: žebříky, košíky, ruční stříkačky, rybníky na návsi.

Za války o dědictví Rakouské /1740-1748/ zmocnili se Francouzi a Bavoři Hluboké, Budějovic, Pštína, Volyně, Strakonic a Týna. Později Prusové. Proto bašty hlubocké vybourány, čímž nabyl zámek podoby, již měl až do r. 1847.

Válka 7miletá nedotkla se Jihočeska přímo. Pouze hospodářsko-finančně.

Hlad a mor 1771-2 vyhnuly se Hlubocku. Na památku toho vystavěn kostel v Libniči v lázních.