13. Jméno obce

Jméno obce

Zakládání vesnic na Jihočesku bylo trojí:

            1. Doba staroslovenská kol r. 500-1.000

            2. ------pozděslovanská--------1000-1200

            3.------německoslovanská-----1200-1400

I. Nejstarší vesnice mívají tvar kulatý (okrouhlý) a mají nálezy předhistorické a hroby pohanské. Jich jména končí na ici, ice, any: Radlice, Libějice, Dobřejice, Chotýčany.

II. Druhé období osidlování (1000 - 1200) obsahuje vesnice mající jména ukazující na společného předka a pána bývalého dvorce. Končí na: ov, av, eň, yň, ín, il, imín. Poloha jich bývá lesní neb luční. Nejčastěji mají jména dle stromů, luk, strání, potoků, doubrav: Doubravice, Zvíkov, Libnič, Zálení, Poříč, Soběslav, Boleslav, Mydlovary.

III. Vesnice po r. 1200 byly zakládány za vlivu německých osadníků - obyčejně v lesích vypálených či zářených. Jsou vždy tvaru ulicovitého, jindy samotovité, jindy       nepravidelné. Jméno končí na sek, seč. Prosek, Proseč, Paseka.

a.) Nebo jsou to vesnice, jímž při zakládání povolena lhůta bezplodnosti: Lhota, Lhotka, Lhotice je jich přes 1000.

b.) Nebo jsou to jména vrchnosti pozemkové: Opatovice, Popovice, Kněžice, Kněževes,

c.) Nebo jsou to jména dle polohy a pevnosti: Hory, Hůrky, Lužice, Lišov, Kostelec, Purkarec, Vrbný,

d.) Některá jména jsou z dob různých, nedá se o nich nic určitého říci: Hrdějovice, Poněšice, Sedlíkovice, Hluboká atd.

e.) Německá jména z této doby jsou na Jindřicho-Hradecku, Krumlovsku a Prachaticku: Končí na šlág, štift, haid (bor, les, podlesí), mádr (místo v lesích), sadt (samoty).

Chotýčany příslušely panství Hlubockému. Přípona any ukazuje na pojmenování od místa neb věci odvozené - snad původně více osada uhlířská v okolních lesích, kde uhlíři měli své chaloupky -zvané kotce- čemuž by nasvědčovalo německé jméno (pojmenování Schmiedgraben a česká přezdívka  Kotejcany.

Jméno Chotýčany objevuje se prvně r. 1378, kdy 21./7. cís. Karel IV. plat 4 kop 12 grošů českých v Chotýčanech dává spolu s vesnicemi jinými hradu Hluboká a to Břehovem, Křenovicemi a Jaronicemi v zástavě 500 kop českých Ješkovi a Mikšovi z Lipoltic, Jeníkovi z Mezimostí a Havlovi z Brloha.

Současně dal v zástavu i rychtářství Lišovské.

Chotýčanští držitelé domů a pozemků nebyli jich pány- měli jako jiní poddaní své usedlosti od pánů a platili z nich:

půlletní úrok splatný o sv. Jiří a o sv. Havle

plat zvaný berně vánoční a plat za robotu.

Plat půlletní činil z lánu 32 groše (2x po 32 groších)

---- vánoční--------------- polovinu platu půlletního

---- robotní---------------- 10 grošů (ten se platil o sv. Jánu).

Kdo měl najatá panská jitra (v lesích pole), platil z 1 jitra ročně po 1 groši o sv. Havle.

Kdo seděl (bydlel) ve vsi, platil podýmné / z komínů/ a pojistebný plat t.j. 1 čber /džber/ ovsa, 2 sýry a 3 slepice za to, že směl, ovšem se svolením hajných, pásti v panských lesích zvláště svině, nebo, že si směl z lesa voziti souše /co sám přes klanici přehodil/.