Farář P. Václav Pulec

Již v předchozí knize pana Kováře (Českobudějovicko) byl v kapitole o Chotýčanech zmíněn významný rodák V. Pulec. V knize Zahájí si o něm můžeme přečíst více:

KOVÁŘ, Daniel. Zahájí. Rudolfov: Jelmo, 1998, s. 76-78:

... Zvláštní místo v této kapitole musí bezpochyby náležet někdejšímu zahájskému faráři P. Václavu Pulcovi (1876-1944). Již v předškolním věku chodíval se svou matkou z rodných Chotýčan do Zahájí za strýcem Josefem Bartošem, který tu byl farářem. Nepomyslil tenkrát, že po studiích na českobudějovickém gymnasiu a kněžském semináři, vysvěcení biskupem Říhou na kněze a působení na Kvildě, v Bošilci, Velharticích a Hosíně, zakotví od 1. ledna 1926 nadobro v témže Zahájí jako farář, a tedy nástupce svého strýce. Zdejší farníci se k němu zpočátku chovali nedůvěřivě a někteří jej dokonce nechtěli přijmout, za nějaký čas se ale se svými farníky sblížil a je možno říci, že se jim stal něčím víc než jen farářem. Vzbuzoval úctu nejen rozsáhlými vědomostmi, ale především svou dobrosrdečností a lidským přístupem k obyčejným starostem farníků. Nejlépe to vystihl autor "Živé vzpomínky na dobrého kněze" uveřejněné k padesátému výročí Pulcovy smrti:"Byl neobyčejně prostý, lidský a křesťansky realistický. Veškerá vnější okázalost a snaha po uplatnění sebe mu byla cizí. Jeho promlouvání k farníkům bylo prosté jako sama pravda evangelia a neslo pečeť vnitřní opravdovosti a ryzosti. Jeho osobní charisma byla především vnímavost pro nouzi a bídu, které v letech , kdy začal působit v Zahájí, byly běžnými hosty na vesnici. Dával těm nejpotřebnějším dokud měl, a sám se často ocital v peněžní tísni. Dával neokázala se samozřejmostí, která nezahanbovala". Volný čas vypňoval Pulec studiem archivních materiálů uložených na Hluboké i v Třeboni a výsledky své práce potom otiskoval ve Farním věstníku. Zabýval se hlavně rodopisem, sestavil podrobné rodokmeny všech selských rodů ve vesnicich zahájské farnosti a okolí. Vyčerpávajícím historickým dílem je obecní kronika Zahájí, jejíhož vedení se ujal v roce 1932 a v níž takřka do nejmenších detailů popsal dějinný vývoj zdejšího kostela a fary. Jeho zásluhy a schopnosti ocenilo i českobudějovické biskupství jmenováním čestným konsistorním radou a osobním děkanem, roku 1931 se pulec stal vikářem vltavotýnského arcikněžství. Farář P. Václav Pulec zemřel v Zahájí dne 23. června 1944 a nedočkal se vytouženého konce války.

...