4. Vznik příjmení v 16. století.

Urbář Hlubocký z roku 1598 má již mnoho ustálených příjmení rodových. Jen několik statků na Hlubocku má tatáž jména, jaká byla již r. 1490: Suchdol, Čapek, Šachl, Říha.

Většina příjmení vyvinula se opakováním křestního jména a různými obměnami: Jakub, Jakoubek, Kuba, Kubata, Kubátko, Kubeš, Kubík; Vojta, Vojtěchovský; Vavřinec, Vávra, Vavřina; Bartoloměj, Bárta, Bartoš, Bendl; Staněk, Zíha, Zikmund, Žižka, Zich; Janouš, Jeníček; Bohuslav, Božej, Božovský; Alesandr, Lexa, Lukeš; Václav, Venzl, Vezl, Fenzl; Tomáš, Jakl, Toml; ...

Jiná jména jsou odvozena z koncovek přisvojov. jmen rodových: např. syn rodičů Kubů, Petrů, Pavlů, Tomšů; ...

Jiná vznikla dle děděného zaměstnání rodiny a přezdívky: Krejčí, Kovář, Košář, Švec, Smolák, Hajný, Myslivec, Šindelář, Kantor, Rybák.

Jiná dle povahy a vady předkovy: Kulhavý, Chromý, Krátký, Dlouhý, Šedivý, Veselý, Okáč, Vokoun, Hlaváč, Picka, Skřivánek, Vařbuchta, Ryšavý, Stejskal.

Jiná při novém osazování po 30tileté  válce: Novotný, Novák, Neuvirth, Neubauer, Jungvirth.

 Obyčejná ženská jména v 17.-18. století byla: Anna, Marie, Mariana, Voršila, Kateřina, Alžběta, Markéta, Terezie /Rozina/.