18. Železniční neštěstí

Dne 4. července 1911 před příjezdem rychlíku čís. 207. byly neznámým pachatelem položeny na vjezdovou výměnu a srdce dva balvany. Ty byly vlakem odhozeny a lokomotiva nepatrně poškozena.

Dne 11. května 1913 při křižování nákladního vlaku s osobním - službu konající výpravčí-staniční mistr Vyhnálek Frant. byl tímto zachycen a usmrcen, zapomenuv patrně, že vlak jede po nepravidelné koleji č. 2.

Dne 5. února 1914 hrály si děti staničního mistra V. Penka v bytě se zbytky svíček z vánočního stromku. Od hořící svíčky vzňaly se na 2letém synku Venoušovi šaty a než druhé 5ti leté dítě přivolalo pomoc, jíž se mu hned dostalo-za 5 hodin zemřel.

Dne 6. dubna 1916 byl zraněn výpomocný výměnář Jan Břečka v obličeji kamenem vyhozeným dělníkem Janem Pávkem z vlaku č. 417 při jízdě. Kámen vložil jiný dělník Pávkovi ze žertu do kapsy, ten, když jej v kapse nahmátl, vyhodil jej bez rozmýšlení oknem ven z vlaku a Břečku zranil.

Dne 7. září 1916 vyšinula se zde postrková lokomotiva při zařazování do vlaku dvěma nápravami, poněvadž strojvůdce, nevyčkav znamení, že je výměna přestavena, vjel do výměny na polopostavené.

Dne 19. června 1917 zde byla uhašena střecha poštovního vozu u osobního vlaku č. 414, která od sršících jisker lokomotivy se během jízdy vzňala.

škoda nepatrná.

Dne 16. prosince 1917vyšinul se u osobního vlaku čís. 411 na odjezdových výměnách stanice Zámostí poslední nákladní vůz obsazený vojáky, jel 1^.2km vedle kolejnic po pražcích, načež na přejezdu sám opět na kolej vyjel a přijel do naší stanice správně na kolejích. Příčinou vyšinutí bylo uvolnění se jednoho nosného pera.

Dne 19. června 1918 při odjezdu vlaku č. 412 spadl zde se stupátka vojín Šůma Josef vracející se z dovolené ze Soběslavi a byla mu přejeta levá noha nad kotníkem. Vlak byl zastaven, raněnému poskytnuta první pomoc a byl odvezen tímtéž vlakem do Čes. Budějovic /do vojenské záložní nemocnice/

Dne 9. července 1918 při jízdě ze Ševětína sem, vzňalo se od jiskry ze stroje vozu ABe číslo 7052 zařazeného na čtvrtém místě za strojem-shrnovací zábradlí spojovacího můstku. Bylo zde uhaseno; vlak tím zdržen 7 minut.

Dne 3. října 1918 po odjezdu vlaku 413 zkoušel 11ti letý Rudolf Krasser z Čes. Budějovic ve zdejší čekárně revolver, který při jízdě ve vlaku nalezl. Pojednou třeskla rána a zranila hocha těžce na stehně. Byl dán do nemocnice v Čes. Budějovicích.

Dne 25. listopadu vypadl ze zavřeného ale neuzamčeného vozu z vlaku čís. 418 u výměny č.1 školák František Krejčí a lehce se na ruce zranil. Byl odvezen tímtéž vlakem do Čes. Budějovic, tam prohlédnut železničním lékařem a odkázán do domácího ošetřování.

Dne 10 června 1920 vzňal se od jisker z lokomotivy ochoz na střeše osobního vozu č. 417. Byl zde uhašen. Škoda nepatrná.

Dne 20. června 1920 bylo trati mezi Chotýčanami a Zámostím hozeno kamenem na osobní vlak čís. 413; jedna okenní tabule byla rozbita, poraněn nebyl nikdo. Pachatel nebyl vypátrán.

Dne 9. března 1921 byl výměnář Jan Janda při otevírání závor zraněn klikou od jeřábu, která se mu z ruky vysmekla a uhodila jej prudce do kolena, takže nemohl několik dní vykonávati službu.

Dne 17. března 1921 sršením jisker z lokomotivy vlaku čís. 415 byla zapálena lesní kultůra v km 17^.2/3 na ploše 600 m2. Majiteli vznikla škoda přibližně 60 Kč.

Dne 16. června 1921 u vlaku čís. 417 doutnala zde střecha osobního vozu. Byla uhašena po 7 minutovém zdržení vlaku.

Dne 26. června 1921 hlásil zde strojvůdce vlaku čís. 420, že na trati mezi Ševětínem a Chotýčanami byl jakýmsi hochem hozen kámen s mostu na lokomotivu. Četnictvo v Ševětíně vyrozuměno. Hoch vypátrán ve Velechvíně a udán soudu k potrestání.

Dne 13. července 1921 při příjezdu vlaku do stanice doutnal ochoz na střeše jednoho osobního vozu. Byl po 2 minutovém zdržení uhašen.

Totéž se opakovalo dne 27. července 1921 u vlaku čís. 413 rovněž beze škody.

Dne 2. srpna 1921 hlásil strojvůdce vlaku čís. 412. že opět mezi Ševětínem a Chotýčany hodil někdo s mostu na lokomotivu kamenem. Pachatel vypátrán nebyl.

Dne 10. června 1922 zastavil rychlovlak čís. 405 před stanicí Chotýčany, poněvadž hořel mezi dvěma vozy spojovací měch. Oheň uhašen-škoda není značná.

Dne 12. ledna 1923 při zařazování postrkového stroje od vlaku 8190 do do vlaku 471 rozejel se postrkový stroj a poněvadž mu selhala brzda, narazil se značnou prudkostí na 4 vozy a vlakový stroj stojící na trati před výměnou, při čemž se služební vůz vyšinul, kdežto u ostatních zohýbány nárazníky.

Dne 6. prosince 1924 z nedopatření výpravčího vlaků a výměnáře najel zde osobní vlak čís. 908 na koleji č.2. na pracovní vůz. Zraněn nebyl nikdo, škoda nepatrná.

Dne 13. ledna 1925 při odkopávce na úpravu prostranství pro novou staniční budovu (dráha ji prováděla ve vlastní režii) byl vážně zraněn padlým páčidlem dělník Josef Pauer ze Ševětína, utrpěv otřes mozku. Byl převezen do nemocnice do Čes. Budějovic, kde po několika týdnech se uzdravil.

Dne 14. září 1925 vezl vlak č. 8166 --- 85 vozů a měl postrk. Při zastavování v Chotýčanech přední strojvůdce pískal a brzdil, kdežto zadní, neslyše pískání, tlačil dále, čímž byl jeden prázdný vůz vyšinut a mimo tento i dva sousední vozy slabě poškozeny.

Dne 17. října 1925 byl z jedoucího vlaku osobního čís. 1709 hozen, nebo spíše gumovým prakem střelen kamének na stavědlový domek č. II., kde rozbita jím okenní tabulka nad hlavou stojícího tam výměnáře Josefa Luska. Případ vyšetřován hned v Ševětíně tamějším výpravčím, pak četnictvem i sousedem, pachatel však nezjištěn.

Dne 8. srpna 1926 na lomu blízko stanice, postavil výměnář Josef Lusk nabitou pušku na zem, opřel obě ruce o ústí hlavně a pozoroval okolí. Jeho pes vyskočil předními tlapami na pušku, zavadil o spuštěný kohoutek, ten to částečně natáhl, tlapa se smekla, kohoutek sklapl, vyšla rána a Luska na obou rukou těžce a v obličeji lehce zranila. Byl dopraven autem záchranného sboru do nemocnice v Čes. Budějovicích. Od broků a prachu dostal otravu krve. Po 10ti týdnech vrátil se domů zahojen, ale bez palce.

Dne 30. července 1928 dle hlášení strážníka trati zastavil u domku č. 11 rychlík čís. 17 v km 15^.4 pro nedostatek páry a přetížení. Byl vyžádán pomocný stroj vlaku č. 988 ve stanici zdejší právě stojící. Po příjezdu rychlíku do zdejší stanice, pomocný stroj odstaven a rychlík jel dále.

Dne 31. prosince 1928 napadlo zde sněhu na 1 m výšky a zůstal ležeti až do března 1929. Prac. vlakem odvážen byl sníh /vlak měl 6 vozů/ po 14 dnů za most nad státní silnicí.

Dne 4. července 1929 v 18 hodin 40 minut strhla se zde obrovská větrná bouře, jež nadělala ohromných škod. Stromy vyvráceny, telegrafní i telefonní vedení porušeno.

Vlak čís. 8217 vyjal ze Zámostí a musel zůstat stát pro povalené stromy. S pomocí lidí od odboru překážka odstraněna a vlak s velikým zpožděním mohl odjeti.

Dne 29. září 1931 byl v km 18 6/7 vlakem přejet Vojtěch Klimeš narozený 1914 a usmrcen. Spáchal sebevraždu. Bydlel v domku u nádraží obce Vitín.

Dne 16. října 1931 byl ve stanici /km 18.00/ vlakem č. 901 přejet a usmrcen dělník na opravě státní silnice Josef Zika. Spáchal sebevraždu.

Dne 29. října 1934 při přesunování vozů vykolejnily se dva nákladní vozy s brambory na pražce. Škoda žádná. Vykolejnění vozů stalo se ve vykládce místní v místech, kde koleje vykládky spojují se s hlavními kolejemi. Následkem toho držel se provoz vlaků asi o 2 hodiny.

V roce 1932 zaměstnáno jest na místním nádraží 9 osob: přednosta, 2 úředníci, 5 výměnářů, 1 staniční dělník.

Dne 22. května 1932 zrušeno propouštění vlaků ze stanice signálem na trubku a zavedena t.zv. výpravka t.j. kotouč modrý na rukojeti, již výpravčí zvedne rukou do výše, když má vlak odjeti.

V noci nahražuje výpravku silná baterka s modrým světlem.