17. Železniční stanice - Chotýčany

06.02.2013 09:06

 

Železniční stanice - Chotýčany

leží na trati Čes. Budějovice - Veselí Mezimostí.

Vystavěna v létech 1871 až 1874 akc. společností c.k. priv. dráhy císaře Františka Josefa.

 

Provoz zahájen dne 8. června 1874.

Chotýčany bývaly původně jen osobní zastávkou. Kdy přeměněny v nádraží není známo. Ale v březnu r. 1885 byly již stanicí a podléhaly tehdejšímu c.k. železničnímu provoznímu ředitelství v Čes. Budějovicích.

 

Stanice měla jen dvě koleje na 50 náprav. Sloužila hlavně ke křižování a předjíždění osobních vlaků a rychlíků, dále jako nejvyšší bod trati Čes. Budějovice - Veselí k odstraňování přípřeží a postrků. Otevřena byla toliko pro dopravu osob, zavazadel, psů a kusového rychlozboží. Proti trati kryta byla vzdálenostními návěstími; odjezdových návěstidel neměla.

 

Obsazena byla zpočátku správcem a jedním staničním zřízencem, kteří nočních služeb nekonali. Později 1 správcem, 1 přiděleným a 2 výměnáři.

 

Prvním Správcem stanice byl Josef Dědourek do r. 28./2. 1894, druhým Jan Pehner do 27./4. 1894.

3. správce František Sschander do 10./9. 1897

4. správce Rudolf Cihelna do 12/4. 1901

5. správce Vojtěch Tesař do 29/9 1903

6. správce Richard Skorkovský do 7/3 1907

7. správce Rudolf Cihelna do 30/5. 1908

8. správce Eduard Pressler do 1/8. 1929

9. správce oficiál Karel Nikodém do 31/12 1929

10. správce vrch. oficiál František Kulhánek od 18/3.1930

S ním zároveň jsou tu úředníci: oficiál Otakar Štuksa od 22/12 1923

                                                   oficiál Karel Pudil od  12/3 1926

Oficiál p. Karel Pudil přeložen v lednu 1935 jako přednosta do Suchdola a místo něho dosazen sem p. Šulc.

 

Sistemisace personálu pro zdejší stanici stanovena výnosem z 31.5. 1928 čís. 542/561 následovně:

1 přednosta, 1 staniční úředník, 1 staniční pomocník, 3 výhybkáři, 1 pomocný zaměstnanec II. služeb. skupiny. Celkem 7.

Jako záloha pro službu substituční řeď stát. drah: 1 staniční mistr.

 

Staniční budova /nyní staré nádraží čís. 35./ nachází se v hlubockém zářezu - je přízemní. Od kolejí má vzhled budovy jednopatrové / je to však souterain a přízemek.

V souterainu byla kancelář, čekárna a malý vestibul, v přízemí dva malé byty pro přednostu a přiděleného.

Vchod do stanice vedl domem po schodech dolů do vestibulu. Tento vchod byl roku 1908 zrušen a byla zřízena po svahu průkopu pěšina vedoucí přímo před staniční budovu.

 

Dne 16. května 1913 byly vzdálenostní návěstí nahrazeny jednoramennými návěstmi vjezdovými a předzvěstmi, které se stavěly ze stavědla nedaleko staniční budovy směrem k Ševětínu.

 

V roce 1913 byla výměna čís. 2. posunuta asi o 360 metrů směrem k Ševětínu. Odkopáním skály v 17 8/9 km, odsunutím uhelny a záchodů a rozšířeníno náspů v km 17 6/8, bylo rozšířeno nástupiště. U obou výměn postaveny budky pro výměnáře a počet těchto zvýšen ze dvou na čtyři.

Prodloužené koleje č.1. a 2. mohly pojmouti vlaky až o 124 nápravách.

 

Dnem 9. května 1913 byly tyto koleje odevzdány všeobecnému provozu a od té doby smějí v Chotýčanech křižovati a předjížděti i vlaky nákladní.

 

Dnem 1. května 1914 vstoupil v platnost nový jízdní řád a od té doby křižovaly v Chotýčanech pravidelně 2 rychlíky.

Brzy se ukázalo, že výpravčí nemohou při tomto křižování prováděti manipulací s výměnovými klíči dle předpisu, nemají-li se rychlíky zpožďovati. Proto přikročeno ke stavbě nového zabezpečovacího zařízení s mechanickým ústředním stavědlem směrem k Čes. Budějovicům, umístěným v budce výměnkářské, která zatím účelem přenesena od výměny čís. 1. ke staniční budově, a elektrickým hradlem směrem k Ševětínu, jež umístěno rovněž ve výměnkářské budce u výměny čís. 2. Při tom byla zároveň postavena jednoramenná odjezdová návěstidla, kdežto návěstidla vjezdová, opatřena druhými rameny.

 

Pro nedostatek místa v úřadovně zřízeny byly z dosavadní čekárny a z vestibulu-kanceláře dopravní a telegrafní a z dosavadní úřadovny zřízena čekárna.

Zvonkové linky poháněné dosud elektrickými články zařízeny byly na pohon induktorový a současně spojeny sousední stanice telefonními linkami, do kterých zapnuty telefony u všech strážníků trati. Nové zabezpečovací zařízení bylo dáno do činnosti dne 23. října 1914.

 

Po převratu první český úřední list vyšel v listopadu 1918.

Prvním ministrem železnic v naší republice byl Dr. Zahradník.

 

Koncem dubna 1919 skládali všichni zaměstnanci služební přísahu Čsl. státním drahám a přísahu věrnosti Čs. republice.

 

V říjnu 1922 byla dohotovena nová kolej čís. 3. a nově uloženy výměny čís. 1 a 4 systém 10A, které byly opatřeny zámky a zůstaly prozatím uzamčené na rovnou kolej.

 

Tato nová kolej čís. 3. byla dána 8. června 1923 k dopravě; nebyla však dosud pojata do zabezpečovacího zařízení; výměny byly prozatím opatřeny výměnovými zamky.

 

Následkem sestátnění drah Ústecko-Teplické a Buštěhradské v roce 1923 bylo zřízeno v Praze druhé ředitelství st. drah s pojmenováním Praha-Sever, kdežto dosavadní pražské řidičství pojmenováno Praha-Jih.

Naše trať přidělena dnem 1. ledna 1924 ředitelství Praha-Jih.

 

V roce 1923 započata stavba náhradní cesty podjezdem v km 17 6/7. byla v r. 1924 dokončena, odevzdána obci ,,Chotýčany“ k užívání a zrušeny za to přejezdy v km 17 1/2 a 18 0/1.

 

Nové nádraží čís. 53

 

V říjnu 1924 započato s odkopávkou prostranství pro stavbu nové přijímací budovy. Za tím účelem zřízeny byla v km 18 0/1 pracovní drážka protínající hlavní trať s úrovní, a odkopávkou získané zeminy odváženy drážkou na protilehlou lesní parcelu podél levé strany dráhy.

 

Koncem roku 1924 zadalo ředitelství stát. drah Praha-Jih cestou veřejné soutěže firmě Jan Špaček, podnikatelství staveb ve Voticích - výstavbu nové přijímací budovy v Chotýčanech podle plánů vypracovaných již v roce 1922 ředitelstvím stát. drah v Plzni a schválených ministerstvem železnic s malými změnami za celkovou částku-300.000 Kč vyjma studně. Ta později zadaná téže firmě.

V druhé polovině ledna 1925 přivážen ke stavbě materiál, kopány sklepy /odkopávku na úpravu prostranství pro novou budovu prováděl stát ve své režii./

 

Cihly na stavbu dodala schwarzenberská cihelna v Zámostí, tašky firma Dr. V. Bendík v Čes. Budějovicích,

kámen-z obecního lomu ve Vitíně,

na kamennou podezdívku-žulový lom fy Goldstein v Ševětíně.

Říční písek na celou stavbu dovezen z Plané n/Luž.

vápno a cement z Hlubočep,

kamenné schody a obruby z Besednice u Kaplice,

dříví na vazbu a stropy z Kájova a z Křemže Hříče, prkna na podlahy atd. z Hluboké n/Vlt.

 

Práci tesařskou provedla firma Čermín a Kůzl z Hluboké n/Vlt.

Práci truhlářskou provedla firma Josef Cvach ze Sudoměřic u Bechyně

Práci zámečnickou a instalatérskou -firma K. Krch a syn z Tábora

práci klempířskou fma Kindl a Jejza z Prahy

práci sklenářskou fma K. Vyžvalda z Veselí n/Luž.

práci pokrývačskou fma z Votic.

práci malířskou a natěračskou fma Josef Kostohryz z Hluboké n/Vltavou.

Kachlová kamna a sporáky dodala fma Al. Peltán z Votic a Keramika z Prahy.

železná kamna fma J.V. Rott Praha,

dlaždice---fma Šamotka z Lužné-Lisaň

rolety a záclony fma At. Včelák ze Lhoty pod Lipčany.

 

Stavbu řídil stavbyvedoucí Jan Benátčan z Bystřice u Benešova. Stavební dozor měl odbor pro udrž. tratě ve Veselí-Mezimostí.

 

Začátkem prosince 1925 byla budova dohotovena a dne 12. prosince 1925 odevzdána stavitelem dráze. Ta pak budovu vysoušela tím, že všechny místnosti dala vytápěti koksem a větrati.

 

V budově jsou 3 byty: jeden o 1 kuchyni 3 pokojích

                                    dva o 1 kuchyni 2 pokojích

 

Dne 12. ledna 1926 odbývala se kolaudace elektrického osvětlovacího zařízení. Přípojka od transformátoru družstva v Chotýčanech dokončena však až 3. dubna 1927 (družstvo chtělo příplatek 7.000 Kč, nebo vykládku).

 

Začátkem roku 1926 směněno se sousedem dráhy Janem Markem políčko náležející čsl. st. dráhám a přiléhající k pozemku jmenovaného-za lesní paseku přiléhající na jižní a jz. straně k pozemku dráhy u nové staniční budovy, kde zřídil přednosta Pressler na východní polovičce ovocnou zahradu. Přístup k tomuto pozemku pořízen dřevěným schodištěm o 18ti stupních.

 

Po vystavění nové hradlovny pro stavědlo I. byl dne 23. listop. 1926 přestěhován staniční přístroj hradlový do nové kanceláře a po přenesení telegrafu, telefonů a ostatního zařízení byla dne 24. listopadu 1926 převedena služba dopravní do nové přijímací budovy.

 

První osobní vlak, který před novou budovou zastavil, byl vlak číslo 903 v 11 hod. 08 minut.

 

Přístavní kolej (vykládka) povolena zde byla výnosem ze 26/5. 1928.

Práce zadána podnikateli staveb. ing. Jaronimu Randhausrovi v Praze. Celková kubatůra odkopané země měla dle odhadu činiti 1800 m3, (na západní straně přijímací budovy)-činila však ve skutečnosti 5.000 m3.

Kolaudace této stavby byla 3. prosince 1928.

 

Studna staniční 15./8. 1929 po 14 dnů prohloubena o 1 m 20 cm. Je nyní 14 m hluboká a vody má dosti.

Zpět