1. Doba předhistorická (600-1250)

Doba předhistorická  (600-1250)

Na jihočesku nalézají se stopy po záhadném pobytu národa Keltického či národa v archeologii zvaného: Pokolení jihočeských mohyl kamenných.

Tento národ pobyl zde kolem r. 500-300 před Kristem. Zbytky po tomto pastýřském a loveckém národě nacházíme v hrobech kol Bechyně a Hluboké.

Slované na jihočesko přišli kol r. 600 po Kristu. Braniš, Pič a Niedrle píše o osídlení Doudlebska /v té době/.

Sídel pevných Slované neměli. Byli to pastýři. Později, když začali vzdělávati pole, zakládali chudé chaty, což jsou původní osady či vesnice a hradiště.

Že naše krajina osazena byla již kol r. 700, dokazují mohyly pohanské české nedaleko Dobřejic, v oboře na Babě, u Hosína, Munic, Vitína a Drahotěšic.

Že u nás předkové byli pohané, svědčí pohansko-slovanské hroby na Hlubocku /Račí kamenné předhistorické/ i názvy vrchů ,,Baba" mezi Dobřejovicemi a Poněšicemi, i blízkost Hosína  (původně Hostýn či Hostín)-náboženské středisko.

Dle Markvarta, Novotného a Braniše osazeny jižní Čechy částí kmenů z Haliče a Ruska: Doudlebami, Netolíky, Volyňami a Bužany.

Hradiště byla střediska pastýřs. kmenů a rodů.

Když r. 995 vyhuben rod Slavníkovců, který ovládal východní a jižní Čechy, sjednoceny celé Čechy pod rodem Přemyslovců. Místo starého zřízení kmenového a knížecího vzniklo zřízení krajské /župní/. Kosmas jmenuje na jihočesku hrady Slavníkovy: Chýnov, Doudleby. Ty pak byly středisky žup. K nim přistoupily: Bechyně a Bozeň /u Březnice/.

Kolem roku 1.000 začaly hynouti zádruhy-rodiny jich rozdělily se o jich pozemky (humna) a vznikly vlastní vesnice.

Župu spravovali:župan, cůdař /soudce/, lovčí a správce. Župan na Hluboké slul purkrabí (dědičný župan).

Kolem roku 1260 založeny Budějovice, Vodňany, Písek-města královská, a založeny kláštery v Budějovicích, Zlaté Koruně a v Písku.

Obyvatelstvo dělilo se: na 4 třídy:

1.)  Plnoprávní (plněsvobodní): šlechta

            Ta byla později dvojí: páni a zemani.

2.) Druhá třída plnoprávních obyvatel země byla drobná šlechta: zemani, vladykové, panoši, kteří se jmenovali svobodníci /dědiči/.

V krajině hlubocké vyvinula se drobná panství šlechtická na úkor panství králova. Majitelé těchto statků byli v manském /služebním/ poměru ke knížeti, později k panství hlubockému. Jiní manové vznikli později z lidí polosvobodných.

Na Hlubocku bylo v ruce 1180-1272 panství jeptišek svatojiřských v Ševětíně a v Baborovicích.

Svobodníci /zemani/ byli: v Červ. Újezdě, v Prochodu, Lhotce u Jivna, ve Světlíku, V Poněšicích, v Purkarci, v Křesíně, v Municích a v Hosíně.

Tak Hlubocké panství v době husitské rozpadlo se na drobná panství, podléhající mansky králi.

3. třída obyvatel před r. 1200 byli vlastní vesničané.

            Byli to: zádruháři /dědici po obyvatelích dříve zádruhových/

                          kmeti /bývalí zádruháři poplatní šlechtě/

                          hosté /nájemci platící plat úročný-byli to přistěhovalci/

            Svobodníci /mani a zemani/ neplatili ani daní, ani nekonali robot. Měli jen povinnost brannou ke králi.

4. třída obyvatel byli otroci, rabové, nevolníci. Seděli jako podsedkové a deputátníci při dvorech zeměpanských jako čeleď neb řemeslníci = bezzemci.

Nejstarší vsi doby zádruhové byly: Dobřejice, Hosín, Velechvín, Ševětín, Drahotěšice, Munice, Všechlapy, Mydlovary, Pištín.